Po dlouhé době jsem si zase připadala neuvěřitelně normální a mainstreamová (takové pocity mívám pouze na Protestfestu a Trutnově). Kolem mě se míhali punkeři, lidi s různobarevnými a různodlouhými vlasy, dredaři, lidé onáušnicovaní i roztodivně oblečení.
Chvíli jsem si poseděla ve fé
nixáckém kroužku a pak jsem si dvě hodiny pobyla na stánku NESEHNUTÍ. Vše probíhalo až trapně hladce (na stánku i festu). Jenom mě náramně pobavily ty davy policistů. které park hlídaly.Asi o půl sedmé večer, to už jsme stánek s Milanem sbalili a odvezli na Třídu kapitána Jaroše, se začal za náklaďákem se soundsystémem formovat průvod. Když jsme zatočili na Rooseveltovu, nestačila jsem se divit našemu policejnímu doprovodu. Příslušníci lemovali průvod po obou stranách v pravidelných, dosti hustých rozestupech. Za zvuku tekna, pozornosti kolejmjdoucích, kolemstojících či jinak existujících a za až příliš důkladné pozornosti policie jsme došli až do parku u Athroposu, kde pokračovala afterparty. Té jsem se neúčastnila.
Celá cesta probíhala, z mého pohledu, bezproblémově až na jedinou věc. Nevím, kdo to vymyslel, ale policisté prostě nenechali lidi opustit průvod. Pokud jste chtěli zabočit pryč, policista vás jednoduše strčil zpátky. Prý se má odcházet zadem (koncem průvodu), to ale při sedmi stech účastních dost dobře nešlo. Tento zásah bych pochopila, kdyby průvod obklopovaly davy nácků, pochopila jsem ho i když jsme šli po silnici, na jejíž části normálně fungovala doprava, ale jinde? Vážně nevím...
Protestfest na idnes.cz
A na závěr ještě úryvek recenze Permonicka
Letošním hlavním tématem bylo (což se vcelku dalo očekávat) globální oteplování s jeho enviromentálními, ale i sociálními dopady. To však neznamená, že by se akce ProtestFestu nezabývaly ničím jiným. Na promítáních bylo možno shlédnout filmy jako třeba Hlava XXII, Farma zvířat či 1984, konaly se různě hudebně zaměřené benefity (v rámci benefitu zahráli v Brně i světově známí Zion Train) a spousta dalších akcí.
Samotný streetfest se pak skládal z již zmiňovaných infostánků (i když jich i vzhledem k menšímu prostoru bylo méně než minulý rok na Moraváku), několika soundsystémů i živých kapel, proběhl zde v miniaturním měřítku (na provizorním hřišti se dvěma dovezenými brankami) turnaj kampaně Love Football Hate Racism, byl zde dětský koutek, a mohli jste si i vyzkoušet rozezvučet přehrávač pomocí elektřiny vyráběné na pomocí jízdního kola. Ve večerních hodinách se pak většina přítomných s různými maskami seřadila za nakláďák se soundsystémem do maškarního průvodu a vyrazila přes město na místo, kde až do nočních hodin probíhala afterparty.
Žádné komentáře:
Okomentovat