V sobotu se konal závěrečný výlet Sněženek. Poslední společná družinová akce v této sestavě. Příští rok budou všechny naše družinky vypadat úplně jinak, prostřídají se i rádkyně a dokonce i vůdkyně.
Asi nejvíc tuhle změnu pozoruji u Ovoce. Před třemi lety jsem je dostala jako nezkušená rádkyně-samouk, byly hyperaktivní, zlobivé, neposlušné a vůbec ro
zjívené. Po delší době jsme si k sobě vytvořily vztah a jak holky rostly, začaly vycházet najevo i jejich pozitivní stránky jako rychlost, obratnost, ale i bystrost. A další rok se začaly výrazněji odlišovat povahou. Z Rybíze vyrostla velká organizátorka, šéfka družiny, zdatná fyzicky i psychicky s docela velkou autoritou u ostatních holek. Jahoda se drží v závěsu, ale ještě pořád je dětsky střelená. Z touhy napatlat si obličej čokoládou ještě nevyrostla :-) I ostatní moje děti se mění, na některých se začíná projevovat puberta a je nejvyšší čas, abych je poslala ke Káti a Ivušce.
Jakkoliv to ale bude těžké, vím, že se to dá zvládnout, a že když se snažím, můžu mít ze svých dětí, navzdory těžkým začátkům, dobrý pocit.
Něco starého končí...
a já se nemůžu neubránit mírnému dojetí a nostalgii. Přece jen jsem s touhle skupinkou dětí strávila tři roky schůzek a výletů a mohla je pozorovat, jak se z nich stává sehraný tým, jak si vytvářejí družinové role a hlavně, jak rostou.Asi nejvíc tuhle změnu pozoruji u Ovoce. Před třemi lety jsem je dostala jako nezkušená rádkyně-samouk, byly hyperaktivní, zlobivé, neposlušné a vůbec ro
zjívené. Po delší době jsme si k sobě vytvořily vztah a jak holky rostly, začaly vycházet najevo i jejich pozitivní stránky jako rychlost, obratnost, ale i bystrost. A další rok se začaly výrazněji odlišovat povahou. Z Rybíze vyrostla velká organizátorka, šéfka družiny, zdatná fyzicky i psychicky s docela velkou autoritou u ostatních holek. Jahoda se drží v závěsu, ale ještě pořád je dětsky střelená. Z touhy napatlat si obličej čokoládou ještě nevyrostla :-) I ostatní moje děti se mění, na některých se začíná projevovat puberta a je nejvyšší čas, abych je poslala ke Káti a Ivušce.... a něco nového začíná
Příští rok je pro mě velká neznámá. Zatím nemám tušení, jaké děti se mi dostanou pod ruce, ani s kým jim budu rádcovat. A už vůbec si netroufnu odhadnout, jak budu vše kombinovat s maturitou.Jakkoliv to ale bude těžké, vím, že se to dá zvládnout, a že když se snažím, můžu mít ze svých dětí, navzdory těžkým začátkům, dobrý pocit.
Žádné komentáře:
Okomentovat