Rozkrájet se

Možství a různorodost mých přátel a známých mě přivádí k další myšlence: Jak se snadno a rychle (klidně i složitě a pomalu) rozkrájet? Občas bych totiž potřebovala být i na třech místech zároveň. Nebo třeba na jednom místě (koncertě), ale se třemi různými skupinami lidí. Potom si totiž musím vybírat, navíc někdy prostě nejde pendlovat mezi hloučky lidí, každý je na jiné vlně a já jsem potom někde uprostřed. A poskládat ty skupinky dohromady taky nejde, protože by si prostě nesedli.
Včera jsem řešila další takové dilema. Jet na výlet a pomoct, protože je málo velkého doprovodu pro naše mini-obludky nebo jít pomoct na zahradu babičce, aby si mamka mohla odpočinout? Po několika hodinách mizerné nálady to nakonec vyhrál výlet, ale snadná volba to nebyla.
Nebo třeba takový konec srpna. Bez váhání bych jej označila za jednu z nejzapeklitějších chvílí tohoto roku. Jedu totiž na letní část čekatelek, na kterou se moc těším a vím, že pro mě bude moc dobré a užitečné tam být. Na druhou stranu je letos jedenadvacátý ročník festivalu v Trutnově, naposledy na starém místě Na bojišti, potom se přesouvá. Navíc tam bude hrát syn Boba Marleyho. A já tam nebudu! No, a aby toho nebylo málo, Havrani jedou na týden na chatu, přijedou i Chesi a Marina... A já tam nebudu.
Je náramná škoda, že rozkrajovací nůž je asi tak stejně k sehnání jako slovník mužsko - ženského myšlení...