aneb Jak si Kalushka konečně udělala prázdniny.
Po třech týdnech v práci a čtrnácti dnech na táboře jsem si konečně vyrobila důkladnou odpočinkovou dovolenou. V sobotu jsem dojela z tábora, během neděle se přebalila a v pondělí dopoledne jsem s Ivetkou a Káťou nasedla na vlak směr Kutná hora a tudíž i sraz. Obvyklými autobusy jsme se dostaly až do vesnice Malotice, kde na nás vybafla tato cedule:
Pokračovaly jsme po cestě, až nás uvítalo staré známé cirkusácké tábořiště. Ubytovaly jsme se a pak už to šlo rychle. Ringo, jídlo, pospávání do poledne, tousty v malotické hospodě, kulečník, povídání a zpívání. Prostě dovolená, jak má být.
I když jsme přijely v lichém počtu, nebydlela jsem ve stanu sama, protože jeden milý Šedivec na mě nezapomněl a dokonce vyrobil příjemné nocležiště. Což byl další důvod (kromě dobré finanční situace), proč se zdržet déle, než jsem měla v plánu. Nakonec jsem sraz opustila po desíti dnech společně se Sovičkou, Honzíkem a Schedarem za volantem. Směr Brno. A jak to bylo dál?
I když jsme přijely v lichém počtu, nebydlela jsem ve stanu sama, protože jeden milý Šedivec na mě nezapomněl a dokonce vyrobil příjemné nocležiště. Což byl další důvod (kromě dobré finanční situace), proč se zdržet déle, než jsem měla v plánu. Nakonec jsem sraz opustila po desíti dnech společně se Sovičkou, Honzíkem a Schedarem za volantem. Směr Brno. A jak to bylo dál?
Žádné komentáře:
Okomentovat