úterý 7. dubna 2009

Zklamání

Když vás zklame váš oblíbený politik, je to mrzuté. Když vás zklame někdo blízký, tak to bolí. Ale co když zklamete vy? Co když zklamete sami sebe i svoje nejbližší?

Celý život se od nás něco očekává, jsou do nás vkládány naděje okolí a my sami těmto nadějím často uvěříme. O to horší jsou pak chvíle, kdy zjistíme, že naše plány nejdou uskutečnit tak snadno, dokonce si i připouštíme možnost, že jsme svoje síly přecenili a usilujeme o něco, na co zkrátka nemáme.
A tak nezbývá, než se usilovněji snažit a hledat zadní vrátka, protože náhoda je škodolibá, a jak říká Jack O´Neil: Plán C vždycky vyjde.

Tak kam mě vítr zavane?

3 komentáře:

Ježo řekl(a)...

Je důležité se alespoň pokusit. Že to nevyjde? To se stane. Ale pokud dám ze sebe to nejlepší, není třeba litovat.

Iveta Zieglová řekl(a)...

Kdo ví, kam nás vítr zavane? To, že nám něco nevyjde, ještě neznamená, že jsme ztroskotali! Jen poplujeme jiným směrem, než jsme měli v plánu. A u přímně - kdo z nás má patentní kompas ukazující tu pravou cestu?

barulka řekl(a)...

Dělat, makat, neplánovat. Ale ne tak jsem to nemyslela. Jen myslím, že se Ti to v životě stane ještě hodněkrát, i když to je smutný. Věřím, že dosáhneš šťastného konce.