Kromě faktu, že je společnost Scio banda vyděračů, má i zvrhlý smysl pro humor. Uspořádat poslední termín přijímaček na FSS 1. května, mi přijde neskutečně škodolibé. Společně se spoustou dalších lidí jsem si totiž musela nechat ujít oslavy Beltine (čarodějnic). Letos jsem měla jet do Telče, ale nakonec jsem ráda, že jsem zůstala v Brně, akorát bych byla zklamaná, že se mi Šedý nevěnuje a nadávala bych na počasí.
Navzdory všem snahám, přijímačky nejspíš nedopadnou tak, jak jsem čekala. Takže se nejspíš vydám po jiné cestě.
Na sobotu mě Mamut pozval na opožděný Beltine ve Švédově stole. Udělala jsem dort, sbalila spacák, brambory, alobal, vodu a pivo a vyrazila na sraz. Odpoledne bylo rozpačité, ale večer stál za to. Pomalovali jsme se černými uhly, zapletli si peří do vlasů. Kolem ohně jsme připíjeli na bohy, předky a přátele, tančili a skákali přes oheň. A když jsem měla pocit, že mám lidí dost, vzala jsem si karimatku a vylezla nahoru, nad jeskyni. Na nebi zářil dorůstající měsíc a osvětloval zemi. Nikdy jsem měsíční světlo neviděla tak silné. Zdálky se ke mně nesl zvuk bubnů a zpěvu, ale mě naprosto uchvátilo to světlo.
Potom už jsem neměla náladu dál pít nebo zpívat, takže jsem se v koutku jeskyně zabalila do spacáku a usnula.
Ráno bylo pozvolné, příjemně pohodové, domů jsem dojela unavená, vyuzená a pomalovaná, ale spokojená.
Navzdory všem snahám, přijímačky nejspíš nedopadnou tak, jak jsem čekala. Takže se nejspíš vydám po jiné cestě.
Na sobotu mě Mamut pozval na opožděný Beltine ve Švédově stole. Udělala jsem dort, sbalila spacák, brambory, alobal, vodu a pivo a vyrazila na sraz. Odpoledne bylo rozpačité, ale večer stál za to. Pomalovali jsme se černými uhly, zapletli si peří do vlasů. Kolem ohně jsme připíjeli na bohy, předky a přátele, tančili a skákali přes oheň. A když jsem měla pocit, že mám lidí dost, vzala jsem si karimatku a vylezla nahoru, nad jeskyni. Na nebi zářil dorůstající měsíc a osvětloval zemi. Nikdy jsem měsíční světlo neviděla tak silné. Zdálky se ke mně nesl zvuk bubnů a zpěvu, ale mě naprosto uchvátilo to světlo.
Potom už jsem neměla náladu dál pít nebo zpívat, takže jsem se v koutku jeskyně zabalila do spacáku a usnula.
Ráno bylo pozvolné, příjemně pohodové, domů jsem dojela unavená, vyuzená a pomalovaná, ale spokojená.
Žádné komentáře:
Okomentovat