Omlouvám se za délku a možná obtížnější stravitelnost následujícího textu, ale doufám, že si to zkusíte přečíst (a že to bude dávat smysl i vytržené z kontextu)
"Mýtus je podle Barthese řetězec pojmů (znaků) tvořících příběh, kterým se kultura pokouší vysvětlit či pochopit nějaký aspekt reality nebo přírody. Mýtus je pro něho způsob uvažování nějaké kultury o něčem, je to způsob konceptualizace či chápání stavu věc. Mýty slouží v tradiční i moderní společnosti k objasnění sociálního i fyzického prostředí... Mýty ze své podstaty zatemňují či mystifikují svůj původ a svou politickou a sociální dimenzi.
Z pohledu Barthesovy argumentace je příkladem velmi rozšířeného mýtu představa, že místo ženy je přirozeně v domácnosti, při výchově dětí, respektive při péči o celou rodinu včetně manžela, který je zase přirozeně určen či nadán k tom, aby vydělával peníz. Uvedený mýtus má tendenci zakrývat historické kořeny statu quo... Řetěz pojmů, které konstitují mýty maskulinity a femininity a vzorové nukleární rodiny ovšem nevznikl ani náhodou ani přirozeně, ale vždycky sloužil zájmům daného ekonomického systému a třídě, která jej defacto konstituovala - střední třídě reprezentované především muži. Tento systém potřeboval, aby se nukleární rodina stala přirozenou sociální jednotkou, ve které bude mít femininní prvek připsány přirozené významy péče o děti, rodinný krb, sensitivity, potřebu ochrany, zatímco maskulinní svět se bude vyznačovat asertivitou, nezávislostí a schopností pohybovat se na veřejnosti, ve veřejném a politickém světě.
Mýty mohou samozřejmě velmi efektivně naturalizovat významy tím, že je vztáhnou k některému aspektu přírody samé. Fakt, že „ženy dávají život“, je v uvedeném případě naturalizován do významu pečovatelství a domáckosti. Stejně tak větší fyzická síla mužů jako by naturalizovala vyšší mužské politické a sociální postavení."
"Mýtus je podle Barthese řetězec pojmů (znaků) tvořících příběh, kterým se kultura pokouší vysvětlit či pochopit nějaký aspekt reality nebo přírody. Mýtus je pro něho způsob uvažování nějaké kultury o něčem, je to způsob konceptualizace či chápání stavu věc. Mýty slouží v tradiční i moderní společnosti k objasnění sociálního i fyzického prostředí... Mýty ze své podstaty zatemňují či mystifikují svůj původ a svou politickou a sociální dimenzi.
Z pohledu Barthesovy argumentace je příkladem velmi rozšířeného mýtu představa, že místo ženy je přirozeně v domácnosti, při výchově dětí, respektive při péči o celou rodinu včetně manžela, který je zase přirozeně určen či nadán k tom, aby vydělával peníz. Uvedený mýtus má tendenci zakrývat historické kořeny statu quo... Řetěz pojmů, které konstitují mýty maskulinity a femininity a vzorové nukleární rodiny ovšem nevznikl ani náhodou ani přirozeně, ale vždycky sloužil zájmům daného ekonomického systému a třídě, která jej defacto konstituovala - střední třídě reprezentované především muži. Tento systém potřeboval, aby se nukleární rodina stala přirozenou sociální jednotkou, ve které bude mít femininní prvek připsány přirozené významy péče o děti, rodinný krb, sensitivity, potřebu ochrany, zatímco maskulinní svět se bude vyznačovat asertivitou, nezávislostí a schopností pohybovat se na veřejnosti, ve veřejném a politickém světě.
Mýty mohou samozřejmě velmi efektivně naturalizovat významy tím, že je vztáhnou k některému aspektu přírody samé. Fakt, že „ženy dávají život“, je v uvedeném případě naturalizován do významu pečovatelství a domáckosti. Stejně tak větší fyzická síla mužů jako by naturalizovala vyšší mužské politické a sociální postavení."
Žádné komentáře:
Okomentovat