Na letošní oslavě oddílových narozenin jsem dostala první stříbrný lístek na kroj za pět let činnosti v oddíle. Pět let! Vůbec mi to tak nepřijde. Jenže když se nad tím zamyslím a vybaví se mi ta spousta zážitků, celoroček a táborů, tak to sedí.
Nejvíc je to ale vidět na holkách, které vedu. Takové Ovoce, které si stahovalo kalhoty na táboře a nebylo schopné si sbalit batoh, teď pomáhá menším světluškám a připravuje si samostatný program. Když si vybavím, jak jsme nebyly z Jazzy schopné dostat slovo a jak ze sebe dělala kočičku, uvědomím si, jak naše holky zestárly a vyspěly. A sem tam se v nich mihnou vlastnosti, schopnosti a návyky, které pochytily o nás.
Jahoda v roce 2006 a v současnosti
Žádné komentáře:
Okomentovat