pátek 5. prosince 2008

Kam utíkáš, vážený pane?


Je Tě všude spousta, dokonce prý existují lidé, kteří neví, co s Tebou. Ale většina z mých známých Tě marně hledá. Nemohou se Tebou nasytit, vždy je Tě málo, ať se děje, co se děje. Jsi jako vítr - protékáš mezi prsty, nikdy se nezastavíš. A můžeme Tě prosit sebevíc.
Zpomal prosím, je tolik věcí, které chci prožít, tolik lidí, se kterými se chci setkat.
Milý čase, kam pořád utíkáš?

1 komentář:

Kamila řekl(a)...

Jo tak to by mě taky zajímalo aneb ach jak Ti rozumím! ;)