Je zvláštní, jak si lidé neporozuměním a domýšlením si neexistujících věcí umí ublížit. Naštěstí si tato zamotání zase umíme rozmotat.

Ano, žiju na houpačce. Šťastně se usmívám, abych potom mohla plakat, usušit si slzy a propuknout v nadšený smích. Ale takový už život je. Se všemi pandami, kocoury, autobusy, vlaky, potížistkami, tanečnicemi, panem Pandou, scénáři s velkou neznámou prostě stojí za to.

obrázek je odkaz
Žádné komentáře:
Okomentovat