Jasně, měla bych tu psát o tom, jak jsem si užila slunovrat, přežila Vánoce a prožila Silvestra. Jak jsem se těšila na navrátilce z Anglie a zvládala zkoušky, ale napadá mě něco úplně jiného.
Hodně lidí nadává, jak si lidé nevšímají sebe navzájem, jak se ignorují. Přemýšleli jste ale někdy o výhodách nevšímavosti? Co všechno se díky tomu ztratí? Skautky lovící lva na náměstí, vlkodlaci a upíři, nájemní vrazi se zubními kartáčky v rukou, bosé uklízečky, výstřihy a krátké sukně, pláště a košile, meče, luky a šípy, vodítka, celé utajené světy, které se sem tam ukážou nějakým neobvyklým prvkem na povrchu a je jen na vás, jestli je odhalíte.
Dřív jste vyšli ven s dlouhými vlasy a hned na vás volali policii. Není přeci jen někdy nevšímavost lepší?
1 komentář:
My sociologové tomu říkám zdvořílá nevšímavost a už od dob Ervinga Goffmana víme, že se bez ní ve velkoměstě nědá přežít bez újmy na psychice :)
Okomentovat